Sehnat last minute ubytování v českých hotelech a penzionech byla letos v létě fuška. Obzvlášť v oblíbených destinacích, jako jsou třeba jižní Čechy. Rezervační systémy často hlásily vyprodáno a zbývající nabídka byla mnohdy hodně omezená.

Důvod je zřejmý. Česko se stalo oblíbeným dovolenkovým cílem a nikdy v porevoluční historii nebylo navštěvované víc než teď. K radosti tuzemských hoteliérů a vůbec všech, kdo mají co do činění s cestovním ruchem.

Obdobné je to všude po světě. Dobrá ekonomická situace, a především nízkonákladové létání udělaly z cestování masovou záležitost. Cestovní ruch loni vzrostl o 4,6 procenta, což bylo mnohem více než celosvětová ekonomika, která stoupla o tři procenta.

Na globálním hrubém domácím produktu se cestovní ruch loni podílel 10,4 procenta a nabízel 313 milionů pracovních míst. Na světové zaměstnanosti tak měl cestovní ruch podíl 9,9 procenta, což znamená, že jedno z deseti pracovních míst na světě je v turistice. Jen loni vzniklo v cestovním ruchu sedm milionů pracovních míst. Vyplývá to ze zprávy, kterou před časem zveřejnila Světová rada cestování a turistiky (WTTC).

Ve světě vznikají nové a zajímavé koncepty hotelů a restaurací, které cílí na náročnou klientelu. Hodně sázejí na originální design a dobré služby, aby se odlišily od konkurence. Dobře je to koneckonců vidět i u nás. Ubytovat se můžeme třeba v hotelu  postaveném z námořních kontejnerů, v bungalovu v korunách stromů nebo v nově otevřeném brněnském hotelu, kde místo běžného pokoje najdete filmovou scénu a můžete se stát její hlavní postavou.

Dobrý hotel dělá personál

Být jen jiný ale nestačí. Podle Petra Boráka, který spolu se svým bratrem před osmi lety otevřel úspěšný wellness hotel v Luhačovicích a naučil Čechy na luxusní dovolenou, závisí úspěch hotelu hlavně na dobrém personálu.

„Tenhle byznys je primárně o lidech. A jak se váš zaměstnanec vyspí, takovou pak odvede službu. Proto je poslouchám a snažím se odstranit, co jim vadí, když můžu. Je to jako výchova dětí,“ řekl Borák v nedávném rozhovoru pro Forbes.cz.

Na výchovu těch nejlepších šéfů hotelů se specializuje několik švýcarských univerzit. Jejich absolventi můžou pracovat v nejprestižnějších hotelech světa, na výletních lodích, ve vyhlášených barech nebo restauracích. Na prestižních školách už studuje i několik Čechů. 

Je mezi nimi i dvacetiletá Daniela Součková z Prahy, která od ledna letošního roku studuje na vyhlášené univerzitě Glion, jež svoje studenty připravuje na kariéru v mezinárodním managementu pohostinství.

Daniela Součková studuje na švýcarské univerzitě Glion od letošního ledna. Foto: Jan Schejbal

„V Praze jsem studovala všeobecné gymnázium, které nebylo nijak jazykově zaměřené, a do poslední chvíle jsem nevěděla, co budu dělat, jen to, že mě baví jazyky a cestování a ráda bych poznala svět,“ vypráví Daniela, která kromě češtiny ovládá němčinu a angličtinu, jíž se studenti na Glionu dorozumívají.

Práce, která musí bavit

Glion zvolila proto, že kariéra v pohostinství nabízí neomezené pracovní příležitosti. Navíc práce v oblasti cestovního ruchu umožňuje častější cestování, poznávání nových zemí, kultur a získání konkurenceschopného platu.

Její škola se zaměřuje především na praxi a funguje v podstatě jako hotel, jehož provoz si studenti zajišťují sami. Pracují v kuchyni, na recepci, uklízejí pokoje a obsluhují v restauraci. Během 3,5letého studia absolvují dvě půlroční stáže v hotelech nebo restauracích. Vybrat si můžou zařízení prakticky kdekoli na světě světě, a to buď sami, nebo z nabídek, které studentům přicházejí od nejprestižnějších hotelových sítí, jako je například Four Seasons nebo Mandarin Oriental.

Univerzita Glion kombinuje praktické hotelové dovednosti se špičkovým vzděláváním v úchvatné švýcarské krajině.

Daniela si pro svoji první stáž vybrala německý Mnichov a hotel Mandarin Oriental. Je v týmu namíchaném ze všech možných národností od Peru až po Belgii. „Vybrala jsem si servis, tedy práci obsluhy v restauraci. Jednak mě baví komunikace s lidmi a také si myslím, že se tím člověk hodně naučí,“ vypráví.

Studium dá podle ní člověku hodně do života i v případě, že se oboru nebude dál věnovat. Například umění správně komunikovat s lidmi. Zároveň jde ale o tvrdý obor, který musí člověka opravdu bavit. „Je to byznys na 365 dní v roce. Proto je dobré si dopředu ujasnit, jestli na to má člověk povahu, protože to není jen o zábavě,“ dodává mladá Češka.